Příběh vesmíru Might and Magic

content auto translated from {from}

Co znamená výraz „kultovní univerzum“? Velké množství fanoušků, pečlivě vypracovaná mytologie, množství vydaných her… To vše je pravda. Nicméně ani jeden z těchto faktorů, jak se ukazuje, nechrání před zapomněním. Kde jsou nyní takové kultovní série jako Ultima, Wizardry, Might a Magic? Ačkoliv ohledně Might a Magic by se dalo polemizovat. Ubisoft si vzal značku pod svá křídla a vypadá to, že ji dokonce rozvíjí… Ale značka a univerzum jsou věci, které se zásadně liší. Nicméně dnešní můj příspěvek vůbec není o tom. Dnes vám povím o univerzu Might a Magic – o jeho vlastnostech, jeho hrách, jeho vzletech a pádech, jeho světlých a temných stránkách, o tom, čím bylo a v co se proměnilo.

Všechno to začalo v roce 1983. V tom roce Pink Floyd vydali The Final Cut a Roger Waters se rozhodl rozpustit skupinu. Přesto to pravděpodobně nezajímalo dvacetiletého kluka jménem Jon Van Caneghem, který v tom roce začal vyvíjet [Might and Magic Book One: The Secret of the Inner Sanctum](/games?search=Might and Magic Book One: The Secret of the Inner Sanctum) na počítači Apple II ve svém malém bytě v Hollywoodu. Hru svého snů vyvíjel Van Caneghem prakticky sám – programoval, kreslil lokace a psal příběh, a během vývoje si také založil společnost New World Computing (tu tvořil – a teď si dej pozor! – on sám a jeho žena). A podle jeho vlastních slov mu tři roky vývoje hry přinesly nejpamátnější kreativní zkušenost v životě. V roce 1986 byla hra dokončena a Van Caneghem začal přemýšlet o tom, jak ji bude prodávat. Rozhodl se (nebo byl nucen – historie mlčí) prodávat první Might a Magic přímo z domova a umístil reklamu ve dvou známých počítačových herních časopisech té doby (CGW a A+). Klienti mu volali osobně, aby si hru objednali. O technickou podporu se také obraceli na něj. Není divu, že popularita hry málem vedla Joná k šílenství doslova…

Tomu člověku vděčíme za vznik naší oblíbené univerzum.

A co hra? No, byla to tehdejší běžná RPG s pohledem z první osoby podle tradic Wizardry a The Bard’s Tale – ale místo série spletitých labyrintů a podzemí nabízel hráčům otevřený svět k prozkoumání, kde byly lesy, hory, hrady a města. V hře debutovaly legendární postavy jako Lord Kilburn a Krag Hack, kteří se ještě mnohokrát objeví v sérii. Události první části se odehrávaly ve světě Varn, a příběh se točil kolem protihráče vzpoury týmu hrdinů vůči zlověstnému zloduši Sheltému, který převzal moc v království (pod maskou laskavého vládce). Sheltém – šílený mezihvězdný Strážce, ničí vše na své cestě vesmírem. Pokud si myslíte, že slova „mezihvězdný“ a „cestování vesmírem“ se moc nehodí do fantasy prostředí, máte naprostou pravdu – ve starém univerzu Might a Magic bylo spousta sci-fi prvků. Příběh prvních sérií se točil kolem Starověkých – pokročilé rasy-předchůdců, kteří vytvořili množství umělých světů, propojených složitou sítí galaktických portálů.

První Might a Magic. Pro rok 1986 docela slušné.

Celkově byla hra dobře přijata, získala řadu nadšených recenzí a New World Computing se pustili do vývoje pokračování. [Might and Magic II: Gates to Another World](/games?search=Might and Magic II: Gates to Another World) vyšla v roce 1988 a byla zcela důstojným následníkem. Grafika se zlepšila a akce se přesunula do nového světa – Kronu, který hráči opět zachraňovali před zákeřným Sheltémem. Některé prvky hry se zdají být neobvyklé i dnes: například postavy ve hře stárly (a umíraly, dosáhnuvší věku 75 let), bylo možné cestovat do minulosti, a poslední podzemí nebylo vůbec podzemí, ale vesmírnou lodí, na které bylo třeba uprchnout z planety.

[Might and Magic II: Gates to Another World](/games?search=Might and Magic II: Gates to Another World).

Je třeba udělat malou odbočku a říct něco o hře, která formálně s univerzem M&M vlastně nemá nic společného. V roce 1990 vyšla [King’s Bounty](/games?search=King’s Bounty) – taková směs strategie a RPG, kde hrdina cestoval po globální mapě, dobýval města, shromažďoval vlastní armádu pro četné bitvy a hledal poklady. Jak lze snadno uhodnout, právě tato hra se stala předobrazem „Hrdinů“.

![](/api/field/image/IWpveET3GjnQY)

O rok později, v roce 1991, vyšel třetí díl hlavní hry od NWC – Might & Magic III – Isles of Terra. Hra se stala průlomem pro sérii. Skvělá grafika, otevřený prozkoumatelný nový svět, dostupnost pro mnohé hráče díky novému rozhraní (hra se nyní ovládala plně pomocí myši), a také tuny questů a monster – Might & Magic III je považována za klasiku všech dob.

Might an Magic III. Všimněte si nového rozhraní.

Série Might a Magic přinesla žánru mnoho nápadů, které byly v té době považovány za revoluční, například automatickou mapu a generátor předmětů, který používal různé předpony a přípony („Mocný Palas Snění“ – to je co, co?).

[Might and Magic IV: Clouds of Xeen](/games?search=Might and Magic IV: Clouds of Xeen) byla vydána již následující rok a upevnila úspěch třetí části, a přitom přímě pokračovala v jejím příběhu. Kromě obvyklého zlepšení grafiky hra nepřinesla žádné zvláštní novinky – snad jedině množství cut-scén vzrostlo.

[Might and Magic IV](/games?search=Might and Magic IV). Prsa detekována.

[Might and Magic V](/games?search=Might and Magic V): Darkside of The Moon Xeen byla vydána v roce 1993. Předpokládalo se, že hráči budou používat postavy, které si již v předchozí části vylevelovali, takže nováčci měli hru docela těžkou. Ale hlavní zvláštností hry byla možnost spojit ji s čtvrtou částí, pokud byla už nainstalována na počítači hráče. V důsledku toho vznikla jedna hra World of Xeen, která obsahovala veškerý obsah předchozích částí a dokonce pár dodatečných questů. V roce 1994 vyšla World of Xeen na samostatném disku.

Kromě jiného pátá část série konečně dokončuje příběh záporáka Sheltéma, započatého již v první části – nyní je konečně poražen svým starým nepřítelem Korakem (není bez pomoci hráčů, samozřejmě). V této části se také poprvé objevuje Nekropolis a jeden z nejpopulárnějších lichů všech časů – Sandro.

Might and Magic V. Na pravém krajním snímku – nikdo jiný než Sheltém.

Po dokončení Might and Magic V se Van Caneghem rozhodl vytvořit spin-off hlavní série M&M. Neztrácejíc čas, vzal jako základ [King’s Bounty](/games?search=King’s Bounty), přidal krásnou grafiku, přesunul děj do univerza Might a Magic, a voilà – kultovní série, která na mnoho let zaujme mysli hráčů po celém světě, byla připravena. Vydaná v roce 1995 Heroes of Might & Magic – A Strategic Quest použila hrdiny přímo z různých částí svého RPG předchůdce a srazila je k boji za novou zemi – Enroth. O moc nad ním se ucházelo čtyři lordi, kterým odpovídaly čtyři frakce – Útočiště, Pevnost, Les a Podzemí. Hrdinové putovali po globální mapě, bitvy byly tahové… ale to už víte i bez mě. Je třeba říct, že Heroes of Might & Magic – A Strategic Quest byla první hrou univerza, na které pracovali jako skladatelé Rob King a Paul Anthony Romero, kteří později napíší skvělou hudbu pro všechny ostatní části série (včetně páté a šesté).

Heroes of Might & Magic – A Strategic Quest

Heroes of Might & Magic II – The Succession Wars vyšla následující rok. Události se odehrávaly 25 let po vítězství lorda Ironfista v prvních „Hrdinech“. Hra vyprávěla o boji o korunu mezi jeho syny – hodným Rolandem a, ehm, ne-hodným Archibaldem. Grafika se zlepšila, do hry byly přidány 2 nové frakce (kouzelníci a nekromanti), ale jinak se hratelnost nezměnila.

Heroes of Might & Magic II. Všimněte si – rozhraní se mění v závislosti na tom, hrajeme-li za „dobré“ nebo za „zlé“.

Prvky vědeckofantastického žánru, které byly přítomny v RPG sérii, zcela zmizely z její „hrdinské“ spin-off. Ale plně se vrátily v [Might and Magic VI: The Mandate of Heaven](/games?search=Might and Magic VI: The Mandate of Heaven) – nové RPG v slavné sérii. Děj sleduje Heroes of Might & Magic a přesouvá se do Enroth, který čelí útoku Kryganských (navenek obyčejní pekelní démoni, ale ve skutečnosti Kryganskí se dostali až ke Starověkým a dokonce s nimi s úspěchem válčili). Šestý díl provedl v sérii rekonstrukci: celý svět se nyní stal trojrozměrným, tým se zredukoval na čtyři osoby a celá hra probíhala v reálném čase (i když bylo možné přepnout na klasický tahový režim). [Might and Magic VI](/games?search=Might and Magic VI) je považována fanoušky za jednu z nejlepších her v sérii.

[Might and Magic VI: The Mandate of Heaven](/games?search=Might and Magic VI: The Mandate of Heaven). Artwork pro obal hry (obrázek nalevo) namaloval Larry Elmore.

Rok 1996, kromě vydání šestého dílu M&M, se pamatuje ještě na jeden důležitý pro sérii událost – prodej společnosti New World Computing vydavateli 3DO. Jak říká Van Caneghem, k tomuto kroku vedly dva důvody, hlavní z nich byl, že se chtěl soustředit na vytváření her, a nikoli na marketing, smlouvy s distributory a další méně kreativní úkoly. No a kromě toho, 3DO mělo peníze.

NWC si dala tříletou pauzu, aby pak vyrazila s hned dvěma hrami. První byla [Might and Magic VII: For Blood and Honor](/games?search=Might and Magic VII: For Blood and Honor), která pokračovala v příběhové linii až od třetí části. Hra byla ještě krásnější, příběh se stal nelineárním, vrátily se prvky z předchozích částí. Sedmá hra série byla všemi považována za poměrně slušnou, ale na úspěch předchůdců přece jen nedosáhla.

[Might and Magic VII: For Blood and Honor](/games?search=Might and Magic VII: For Blood and Honor).

Zato druhé vydání téhož roku - Heroes of Might & Magic III – The Restoration of Erathia je považováno za nejlepší hru v sérii Heroes of Might & Magic (a také v univerzu M&M, mezi tahovými strategiemi nebo vůbec na světě – to záleží na fanatici každého jednotlivého fanouška). Staré frakce byly překonstruovány a doplněny, objevily se dvě nové – Hrad a Inferno (a pak, v dodatku Armageddon’s Blade, ještě i Služebnictvo). Tady, v podstatě, není moc co dodat – o třetích „Hrdinech“ všichni vše ví.

Heroes of Might & Magic III

[Crusaders of Might and Magic](/games?search=Crusaders of Might and Magic) se objevili na konci roku 1999. Byl to akční game s pohledem z třetí osoby a prvky RPG. Hlavní postava mohla sekat nepřátele mečem, vrhat na ně ohnivé koule a okrádat karavany. Nic zvláštního, ale také bylo těžké hru nazvat naprostým fiaskem.

Začátek [Crusaders of Might and Magic](/games?search=Crusaders of Might and Magic). Hlavní hrdina utíká z vězení.

Začátek třetího tisíciletí 3DO oslavila vydáním [Might and Magic VIII: Day of the Destroyer](/games?search=Might and Magic VIII: Day of the Destroyer). Osmá část se odchýlila od kánonů série, což umožnilo vytvořit na startu pouze jednoho hrdinu, a ostatní najímat do party během hry. Nicméně v ní bylo možné shromáždit družinu z upírů, trollů, minotaurů a dokonce (OMG!) draků! To ovšem hru nevytáhlo, protože nedostala příliš vysoké hodnocení a nezískala si zvláštní uznání u fanoušků předchozích částí. To byl začátek konce.

[Might and Magic VI](/games?search=Might and Magic VI)II.

V roce 2000 se objevily Heroes Chronicles, které byly jakýmsi experimentem přilákat k hrám série nové publikum (casual, ano) a vydat hry v epizodickém formátu. Každá z „Kronik“ byla vydána jako samostatná epizoda a obsahovala krátkou kampaň. Obtížnost těchto her byla nízká, pro vývoj hry byla použita zkrácená verze enginu třetí části. Ačkoliv byla myšlenka zpočátku ne příliš úspěšná, 3DO vydala hned 8 epizod.

Snímky z hlavního menu a globální mapy Heroes Chronicles. Najděte 10 rozdílů od třetích „Hrdinů“.

V roce 2002 vyšla Might a Magic IX. V jednom z rozhovorů na otázku „Jaký byl váš přínos při vývoji Might a Magic IX?“ Jon Van Caneghem odpověděl: „Prakticky žádný. Kdyby o všem rozhodoval jsem, tato hra by nikdy nebyla.“ Jak chápete, hra se nepovedla. Grafika byla v té době již zastaralá, nový svět se hráčům nezalíbil, a obrovské množství chyb definitivně dorazilo posledního představitele série Might a Magic. Odpočívejte v pokoji.

Might a Magic IX.

O něco lépe na tom byli „Hrdinové“. Ve stejném roce 2002 vyšel čtvrtý díl série, ve kterém se Van Caneghem a jeho tým znovu rozhodli všechno změnit. Akce se přesunula do nového světa Axleot (Enroth, bývalé místo akce předchozích dílů, bylo úplně zničeno), množství ras bylo sníženo na šest, hrdinové se stali plnohodnotnými účastníky bitev… Čtvrtý díl byl přijat různě – hodnocení se pohybovala od „majstrovské“ po „kompletní fiasko“. Někteří jej považují za nejlepší hru v sérii (takových je však málo), jiní diví se, že v porovnání s pátou částí je to dokonalost. V podstatě si udělejte na jeho hodnocení vlastní názor.

[Heroes of Might and Magic IV](/games?search=Heroes of Might and Magic IV).

K čtvrté části vyšli dva dodatky („Nadcházející Bouře“ a „Vichry Války“ v českém překladu). Ale ani ty, ani samotná originální hra, ani tím méně nepovedená M&M IX nedokázaly zachránit 3DO od bankrotu. V květnu 2003 se společnost rozpadla, všichni zaměstnanci byli propuštěni a duševní vlastnictví prodáno. Hlavní značka společnosti – Might a Magic – se dostala do rukou Ubisoftu. Noví vlastníci, kteří jej získali za 1,3 milionu dolarů, se snažili přilákat k vývoji nových her Van Caneghema, ale ten odmítl.

V rukou Francouzů franšíza ležela bez práce několik let, a v roce 2005 byly oznámeny [Dark Messiah of Might and Magic](/games?search=Dark Messiah of Might and Magic) a [Heroes of Might and Magic V](/games?search=Heroes of Might and Magic V). Ruští hráči zažili zvláštní pýchu za druhou hru, neboť ji vyvíjeli v Nival Interactive. Po vydání… Tady, v podstatě, situace připomínala čtvrtou část, protože názory hráčů se znovu rozdělily. Kreslená grafika, nepoutavá hudba a nevhodné 3D zařízení, jak říká mnoho starých školních hráčů – všechny tyto faktory nepřidávaly hře popularitu. Ale rozhodnutí převést herní systém ze třetí části se ukázalo jako bezproblémové. Celkově byla hra dobře přijata a Nival po nějakém čase dokonce vytvořila dva dodatky: „Vládcové Severu“ a „Pánové Druidů“.

[Heroes of Might and Magic V](/games?search=Heroes of Might and Magic V).

U [Dark Messiah of Might and Magic](/games?search=Dark Messiah of Might and Magic) také vše vyšlo. Adrenalinový akční film ve fantasy prostředí, ve kterém lze nepřítele mrazit a rozbít mečem, nebo ho nakopnout na trny vystupující ze zdi – taková hra se sotva mohla nezdařit.

[Dark Messiah of Might and Magic](/games?search=Dark Messiah of Might and Magic).

A všechno by bylo v pořádku, ale hry vydané Ubisoftem nebyly příběhově nijak spojeny s předchozími hrami série. No, samozřejmě kromě názvu. Žádná sci-fi, žádné Enrothy, Axleoty, Sheltémové a Hakové – události hry se odehrávají v obyčejném fantasy světě, kterých je milion. Vytváří to pocit, že Ubisoft v té době koupil pouze herní mechaniku, zatímco práva na prostředí dostal někdo jiný… Nicméně pravda je taková, že se rozhodli udělat ze série to, co se nazývá moderním slovem „rebranding“. Restart, chcete-li. Znovu spustit. Proto univerzum M&M nyní vlastně shoduje se dvěma naprosto nesouvisejícími vesmíry. Tak to je.

V roce 2007 vyšel druhý dodatek pro páté hrdiny. Ve stejném roce Ubisoft oznámil Might a Magic: Heroes Kingdoms – prohlídkovou strategii v univerzu Might a Magic. Tady už všichni fanoušci pláčou nahlas a potichu pohřbívají sérii. Opravu, prohlídková strategie – není to, co očekávali od své oblíbené univerza. Dekadentní nálady mezi fanoušky série trvaly až do srpna 2010, kdy byla oznámena Might & Magic Heroes VI. Oznámení přineslo útěchu ne všem, ale alespoň bylo jasné, že Francouzi nemíní definitivně přetvořit milovanou univerzum na prostředí pro jednotvárné prohlídkové hry.

Might & Magic Heroes VI.

To je současný stav. Might a Magic více-méně pokračují v rozvoji, nové hry vyhovují jak starým hráčům, tak novým divákům. Ačkoliv nejsou zdaleka dokonalé a na novou rozsáhlou RPG se zatím nedá doufat, přiznejme si – mohlo by to být mnohem horší.

Co říci, pro dnešek je to asi vše. Tady jsem, samozřejmě, nevyprávěl o všech hrách universa M&M. Zbývá ještě několik portů na různých konzolích, konzolových exkluziv a zrušených projektů, fanouškovských dodatků… Ale odvahu doufám, že příspěvek se vám líbil.

Obrázky jsou převzaty z oficiální webové stránky série a také náhodně vzaty z internetu přes vyhledávání „Yandexu“.